Žila jsem se semaforky skoro pět let ( se střídavými úspěchy). Za tu dobu jsem získala spoustu návyků, zkušeností, naučila jsem se odhadovat množství jídla bez vážení atak dále. Taky jsem si zvykla na pravidelný pohyb. Teď jsem si řekla, že přece nejde, abych byla závislá na semaforkách až do smrti, a zkouším to bez nich. Tudíž ani nevím přesně, jaký mám bazál a kolik kJ příjmu mi přináleží. Zato vím přesně, co do mého jídelníčku vůbec nepatří, a naopak vím, co je pro mě vhodné. Nejsem svatá a občas hřeším, ale snažím se to vždycky nahradit pohybem, nebo další den uberu na jídle. A zatím to jde, stojím na váze, bez zapisování nepřibírám ( od Nového roku) a těším se na jaro, až bude více příležitostí se pohybovat venku, že třeba půjdu s váhou i dolů. Neustále se držím Stobu, vás všech, děvčata a kluci, s vámi to jde lépe, protože všichni jsme na jedné lodi !